Zámecký pivovar Frýdlant byl vždy úzce spjat s vývojem zdejšího panského sídla. Frýdlantský hrad byl založen zřejmě v druhé polovině 13. století Ronovci. Později byl mnohokrát přestavován a rozšiřován a dnešní hrad a zamek Frýdlant tak patří mezi jeden z největších podobných areálů u nás s nepřetržitou kontinuitou stavebního vývoje.

Panská výroba piva ve Frýdlantu je poprvé doložena roku 1381, pivo se zřejmě vařilo právě přímo na hradě. V 16. století byl za rodu Redernů vystavěn nový samostatný pivovar poblíž řeky Smědé na místě, kde stojí i dnešní provoz. Hrázděná patrová budova renesančního pivovaru je vyobrazena na tzv. Glaubicově mapě.

K zásadnímu rozšíření a přestavbě pivovaru v kameni došlo před rokem 1629. Původcem přestavby byl zřejmě tehdejší pán Frýdlantského panství, Albrecht z Valdštejna, po kterém se také jmenuje naše pivo. Barokní pivovar byl později, roku 1817, rozšířen, jeho vzhled z této doby dokumentují některá vyobrazení i první fotografie. Půdorys barokního areálu zůstal víceméně zachován v hmotě pivovaru dodnes.

Rukodělný provoz prošel na konci 19. století radikální přestavbou a rozšířením na strojní pohon. V letech 1890, 1892, 1896 a 1898 se podoba pivovaru změnila k nepoznání. Přestavěna byla jak sladovna, která dostala dominantu v podobě stojatého hvozdu s typickým párníkovým zakončením, tak pivovar, k jehož varně byla přistavěna stojovna s kotelnou a vysokým továrním komínem.

Pivovar se nadále, přes drobné přestavby, příliš neměnil až do roku 1929, kdy byl vystavěn zcela nový úsek chladného hospodářství. Tím se stavební vývoj pivovaru uzavřel, roku 1949 byl zdejší provoz ukončen. Pivovar později sloužil jako sklad sýrů a později zeleniny. Areál pro nedostatečné využití a pro zanedbávání základní údržby nenávratně chátral, stará technologie byla rozebrána a odvezena na Slovensko, některé objekty byly zbořeny.

Změnu přinesl až rok 2010, kdy začíná obnova pivovarského areálu, včetně plánované obnovy vaření piva ve Frýdlantu.

Share This