Jméno slavného vojevůdce, politika, ale i obchodníka z Valdštejna nese i pivo oceněného Pivovaru ve Frýdlantě

Frýdlant – Mohla to být jen další černá díra na severu Čech. Brownfield. Ruina, s kterou by si město marně lámalo hlavu a lidé se za ni styděli před návštěvníky. Namísto toho se Zámecký pivovar ocitl v hledáčku televizní Toulavé kamery. Pořadu, který vyhledává ta nejzajímavější místa a památky Čech. A navíc díky novému majiteli, nadšenci Marku Vávrovi, získal absolutní vítězství největší tuzemské soutěže zaměřené na turistické cíle DestinaCZe 2015. Zrození památky: Frýdlantský Fénix. Hlasovací soutěž o nejlepší turistická místa vyhlásila agentura Czech Tourism letos už potřetí. Frýdlantský pivovar soutěžil v kategorii Fénix: Znovuzrozený projekt.

Zachránilo ho právě přesvědčení Marka Vávry, že industriální památky si zaslouží naši pozornost, ochranu a péči. A nezachránil jen historickou stavbu. Dnes se tu po téměř sedmdesáti letech znovu vaří pivo. Nese název slavného majitele zdejšího zámku, vévody z Valdštejna – Albrecht.

Za úsilí, které během pěti let náročných rekonstrukcí Vávra vyvinul, obdržel také cenu Toulavé kamery. Přesně před týdnem mu ji v Plzni předala moderátorka a dramaturgyně pořadu Iveta Toušlová. „Cenu jsme přebírali v plzeňském pivovaru. Takže stylově,“ ocenil Vávra a připomněl, že patří všem podobným nadšencům, kteří se snaží zachraňovat industriální památky. „Málokdo se o ně stará, spíš se bourají,“ lituje Vávra a věří, že vítězství v soutěži pomůže dalšímu rozvoji pivovaru. Za počátky do středověku Historie zdejšího pivovaru sahá až do 14. století. Velká přestavba proběhla v letech 1890–1898, 1906, 1917 a naposledy roku 1929. Tehdy získal pivovar novou spilku s ležáckými tanky. V té době už téměř půl století patřil Clam-Gallasům. Jeho nájemci se například roku 1905 smluvně zavázali k výstavu nejméně 30 000 hl ročně, což se v letech kolem přelomu století dařilo naplňovat vrchovatě. „Například v roce 1901 to bylo přes 38 tisíc hl, přičemž jeden z největších pivovarů u nás, Vratislavický, vykazoval tou dobou 128 tisíc hl,“ popisuje Vávra. Krize přišla s první světovou válkou, v letech 1916–1918 se dokonce kvůli nedostatku surovin zastavil provoz  pivovaru. Brzy se ovšem znovu rozjel a před II. světovou válkou už vařil kolem 29 tisíc hektolitrů piva ročně. Sklad zeleniny a sýrů Po válce připadl pivovar jako konfiskát do národní správy a začala mu zvonit hrana. O rok později se zvažovalo o přesunu jeho zařízení na Slovensko, pak stát vyčíslil náklady na nutnou modernizaci a jejich výše rozhodla: staletý pivovar je neefektivní a bude zavřen. Pivo se tu přestalo vařit v roce 1949. Pro budovy se naštěstí našlo jiné využití, které jim sice „nepřidalo“, nicméně nebyly zbourány. Prostory bývalého industriálního pivovaru sloužily jako sýrárna a sklad zeleniny. Dnes se tu zatím v malém opět vaří několik druhů piv, která bodují v tuzemských soutěžích. Zdejší pivo nejen chutná, ale turisté si s ním odvážejí zajímavý suvenýr v podobě designových pivních lahví. O Frýdlantu se tak po letech přestává mluvit jen jako o městě, které zasáhla povodeň a kde je vysoká nezaměstnanost. Fénix vstává z popela. Jana Švecová

Chmelnice v dnešním pohraničí

Frýdlant – První panské pivo se ve Frýdlantu zřejmě vařilo přímo na hradě, a to už roku 1381. Nedlouho po založení samotného hradu v druhé polovině 13. století. Málokdo tuší, že chmel se kdysi pěstoval v celém Frýdlantském výběžku. Kromě Frýdlantu také v Habarticích, Andělce, Loučné či ve Višňové. Nejdříve se pivo vařilo přímo na frýdlantském hradu a zároveň v městských právovárečných domech, jejichž majitelé později založili svůj měšťanský pivovar. O tom, že se měšťané a panstvo na zámku neustále hašteřili o odbytiště, není sporu. Dokládá to i pověst o domu Na panské zvůli, jak se přezdívá domu narušujícímu pravidelný půdorys frýdlantského náměstí. Traduje se, že část domu trčící do náměstí nechala na truc přistavět Kateřina z Redernu právě kvůli sporům o pivo. Co je na tom pravdy, těžko říci,každopádnědoroku 1600 vrchnost vystavěla nový kamenný pivovar. Za Albrechta z Valdštejna, který nebyl jen schopným vojevůdcem, ale i podnikatelem, rozjelo vaření piva ve velkém. V roce 1630 byl roční výstav slušných 3 000 sudů! Ve stejné době byla mimochodem vystavěna vrchnostenská vinopalna, stojící naproti pivovaru. Kamenný pivovar stál pravděpodobně už na místě, kde stojí dnes. Jana Patková PDF ke stažení

Share This