Jméno slavného vojevůdce, politika, ale i obchodníka z Valdštejna nese i pivo oceněného Pivovaru ve Frýdlantě

Frýdlant – Mohla to být jen další černá díra na severu Čech. Brownfield. Ruina, s kterou by si město marně lámalo hlavu a lidé se za ni styděli před návštěvníky. Namísto toho se Zámecký pivovar ocitl v hledáčku televizní Toulavé kamery. Pořadu, který vyhledává ta nejzajímavější místa a památky Čech. A navíc díky novému majiteli, nadšenci Marku Vávrovi, získal absolutní vítězství největší tuzemské soutěže zaměřené na turistické cíle DestinaCZe 2015. Zrození památky: Frýdlantský Fénix. Hlasovací soutěž o nejlepší turistická místa vyhlásila agentura Czech Tourism letos už potřetí. Frýdlantský pivovar soutěžil v kategorii Fénix: Znovuzrozený projekt.

Zachránilo ho právě přesvědčení Marka Vávry, že industriální památky si zaslouží naši pozornost, ochranu a péči. A nezachránil jen historickou stavbu. Dnes se tu po téměř sedmdesáti letech znovu vaří pivo. Nese název slavného majitele zdejšího zámku, vévody z Valdštejna – Albrecht.

Za úsilí, které během pěti let náročných rekonstrukcí Vávra vyvinul, obdržel také cenu Toulavé kamery. Přesně před týdnem mu ji v Plzni předala moderátorka a dramaturgyně pořadu Iveta Toušlová. „Cenu jsme přebírali v plzeňském pivovaru. Takže stylově,“ ocenil Vávra a připomněl, že patří všem podobným nadšencům, kteří se snaží zachraňovat industriální památky. „Málokdo se o ně stará, spíš se bourají,“ lituje Vávra a věří, že vítězství v soutěži pomůže dalšímu rozvoji pivovaru. Za počátky do středověku Historie zdejšího pivovaru sahá až do 14. století. Velká přestavba proběhla v letech 1890–1898, 1906, 1917 a naposledy roku 1929. Tehdy získal pivovar novou spilku s ležáckými tanky. V té době už téměř půl století patřil Clam-Gallasům. Jeho nájemci se například roku 1905 smluvně zavázali k výstavu nejméně 30 000 hl ročně, což se v letech kolem přelomu století dařilo naplňovat vrchovatě. „Například v roce 1901 to bylo přes 38 tisíc hl, přičemž jeden z největších pivovarů u nás, Vratislavický, vykazoval tou dobou 128 tisíc hl,“ popisuje Vávra. Krize přišla s první světovou válkou, v letech 1916–1918 se dokonce kvůli nedostatku surovin zastavil provoz  pivovaru. Brzy se ovšem znovu rozjel a před II. světovou válkou už vařil kolem 29 tisíc hektolitrů piva ročně. Sklad zeleniny a sýrů Po válce připadl pivovar jako konfiskát do národní správy a začala mu zvonit hrana. O rok později se zvažovalo o přesunu jeho zařízení na Slovensko, pak stát vyčíslil náklady na nutnou modernizaci a jejich výše rozhodla: staletý pivovar je neefektivní a bude zavřen. Pivo se tu přestalo vařit v roce 1949. Pro budovy se naštěstí našlo jiné využití, které jim sice „nepřidalo“, nicméně nebyly zbourány. Prostory bývalého industriálního pivovaru sloužily jako sýrárna a sklad zeleniny. Dnes se tu zatím v malém opět vaří několik druhů piv, která bodují v tuzemských soutěžích. Zdejší pivo nejen chutná, ale turisté si s ním odvážejí zajímavý suvenýr v podobě designových pivních lahví. O Frýdlantu se tak po letech přestává mluvit jen jako o městě, které zasáhla povodeň a kde je vysoká nezaměstnanost. Fénix vstává z popela. Jana Švecová

Chmelnice v dnešním pohraničí

Frýdlant – První panské pivo se ve Frýdlantu zřejmě vařilo přímo na hradě, a to už roku 1381. Nedlouho po založení samotného hradu v druhé polovině 13. století. Málokdo tuší, že chmel se kdysi pěstoval v celém Frýdlantském výběžku. Kromě Frýdlantu také v Habarticích, Andělce, Loučné či ve Višňové. Nejdříve se pivo vařilo přímo na frýdlantském hradu a zároveň v městských právovárečných domech, jejichž majitelé později založili svůj měšťanský pivovar. O tom, že se měšťané a panstvo na zámku neustále hašteřili o odbytiště, není sporu. Dokládá to i pověst o domu Na panské zvůli, jak se přezdívá domu narušujícímu pravidelný půdorys frýdlantského náměstí. Traduje se, že část domu trčící do náměstí nechala na truc přistavět Kateřina z Redernu právě kvůli sporům o pivo. Co je na tom pravdy, těžko říci,každopádnědoroku 1600 vrchnost vystavěla nový kamenný pivovar. Za Albrechta z Valdštejna, který nebyl jen schopným vojevůdcem, ale i podnikatelem, rozjelo vaření piva ve velkém. V roce 1630 byl roční výstav slušných 3 000 sudů! Ve stejné době byla mimochodem vystavěna vrchnostenská vinopalna, stojící naproti pivovaru. Kamenný pivovar stál pravděpodobně už na místě, kde stojí dnes. Jana Patková PDF ke stažení

Share This

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close